„Pravák,“ odvětil Viktor.
„Dobře, vezmu si tě pod pravé rameno, ať můžeš střílet. Já to levou nějak zvládnu. Když bude nejhůř, položím tě na zem. Můžeme?“
„Nevím, na co tady ještě čekáme.“
Nebylo zbytí. Cesta z paneláku byla jenom jedna. Hromosvod teď nepřipadal v úvahu. Střelec si vzal Viktora pod pravé rameno, do levé si vzal RAKa, kterého měl v batohu a společně vyšli na chodbu. Byli v pátém patře a věděli, že dolů budou muset jít velmi opatrně. Kdo ví, ve kterém se střetnou s ozbrojenci, kteří svou mluvou dokazují přítomnost v domě.

„Jak se vůbec jmenuješ?“ zeptal se Viktor, když scházeli první schody dolů.
„Juri. Jak ty?“
„Viktor.“
„Bezva Viktore. A teď sklapni, ať o nás neví co nejdelší dobu.“
Viktor uposlechnul, avšak dělalo mu to velké problémy. Hlavně proto, že při takovém pohybu se značně ozývala rána po kulce. Byla to nesnesitelná bolest, ale Viktor šel dál. Postupovali níže bez jakýchkoliv problémů, ale na mezipatře třetího a čtvrtého patra se střetli s ozbrojenci.

Oběma směry vyletělo několik projektilů, ale všechny minuly svůj cíl. Ozbrojenci se schovali za výtah ve třetím patře a Viktor s Jurim v mezipatře.
„Počkej,“ vyslovil a Juri a položil Viktora na zem, což byla pro oba dva úleva. Juri pořádně uchopil RAKa a rychle nakoukl na schody. Měl štěstí, že hned zalezl, protože se od ozbrojence, který tam stál ozvalo několik výstřelů, které rozbily okno v mezipatře.

Juri neváhal a naslepo vystřelil na schody několik ran. Podle zařvání zjistil, že byl úspěšný. Jednoho zranil. Pravděpodobně vykrvácí. Nicméně, je jich tam ještě spousta. Poručil Viktorovi, aby občas na schody vystřelil, protože si potřeboval v klidu přebít. To se nakonec Jurimu povedlo, ale zrovna ve chvíli, kdy mu pod nohama přistál flashbang. Neváhal a rychle ho skopl zpět na schody.
„Zacpi si uši!“ křikl na Viktora a sám tak učinil.
I přes ruce bylo slyšet nepříjemné pískání v uších poté, co flashbang explodoval. Viktor věděl, že by toho mohli ozbrojenci využít, tak opět vystřelil několik výstražných střel do třetího patra. Taková přestřelka by mohla trvat pěkně dlouho a on nemá tolik nábojů. Musí něco vymyslet.

Nemusel přemýšlet dlouho. Věděl, co má dělat. Gestem ruky naznačil Viktorovi, aby opět občas vystřelil a sám se začal přehrabávat ve svém báglu, ze kterého vytáhnul Alpu. To byla to chvíle, kdy byl štěstím bez sebe, že ji nepoužil na Viktorovu ránu. Vyndal si z kapsy kapesník a lehce ho polil. Pak ho nasoukal do lahvičky a z přední kapsy svého batohu vytáhnul zapalovač.

„Modli se ke všem bohům a doufej, že je Alpa hořlavá, protože já ve škole fakt nedával pozor,“ vyřkl Juri a kapesník zapálil. Chytl jako vánoční stromeček. Neváhal a rychlým máchnutím ruky poslal lahvičku mezi ozbrojence. Svět byl opět o něco krásnější, když zjistil, že jeho improvizovaný Molotovův koktejl vyšel.
Neohroženě vkročil na schody na jejichž konci spatřil dva zmatené nepřátele, kteří se ze sebe snažili dostat hořící oděvy. Bez zaváhání je oba zastřelil. I přes smrt tří ozbrojenců jich tu ještě několik zůstávalo, ale ti zřejmě byli o něco níže. Popadl Viktora pod ramenem a vydal se s ním dál dolů.

Na mezipatře třetího a druhého patra se čas zastavil. Juri očekával, že ozbrojenci budou ještě o něco níže, a proto s Viktorem vešli na schody vcelku neohroženě, což se ukázalo jako chyba. Ve druhém patře už stál jeden muž s AKM a jakmile spatřil pohyb, vystřelil dávku. Bohužel, jako první, kdo se na chodbě ukázal, byl Viktor, protože se Juriho držel levou rukou, aby pravou mohl střílet.

Tisíce myšlenek spatřil Viktor těsně před tím, než ho zasáhla smrtící dávka kulek z AKM a on tak proletěl oknem, které bylo za jeho zády. K Juriho smůle ho Viktor při zásahu křečovitě stiskl a donutil ho, aby tím oknem proletěl s ním. Ovšem, druhé patro není bůh ví jak velká výška, zvláště pak, když spadnete do kontejneru plného odpadků a ještě navíc na mrtvolu svého nového kamaráda. Pak se to dá přežít.

Juri byl několik vteřin v šoku, ale podařilo se mu rychle se vzpamatovat a uvědomit si, co se stalo. Když otevřel oči, spatřil, jak leží na Viktorově tělu, ze kterého neodvratně odešel život. Sebral se a vylezl z kontejneru, přičemž hned upadnul. Pravděpodobně má naražený kotník, což by ho nemělo nijak zvlášť omezovat v pohybu. Sebral Viktorovi z ruky pistoli a chystal odtud rychle zmizet, jenže kam?

[poll id=“8″]