Celá Chernarus byla v moderní historii především nárazníkovou zónou mezi Sovětským svazem a jižními státy NATO. Úkolem Chernaruských vojenských sil bylo pružně a rychle reagovat na přesuny spojeneckých jednotek a k tomuto účelu sloužilo několik vojenských zón. Rozhodně není náhoda, že drtivá většina vojenských základen se nachází právě v západních koutech Chernarusi.
Letecké základny
Mezinárodní letiště – (North West Airfield: NWAF)
Nejdůležitějším vojenským komplexem, střežícím vzdušný prostor Chernarusi, je jediné Chernaruské mezinárodní letiště. Nicméně v reakci na vývoj situace v druhé polovině 20. století bylo toto zařízení plně svěřeno do rukou armády. Civilní letecký provoz poté musela zvládnout zbylá 2 menší letiště, která ale rovněž mnohdy sloužila i k vojenským účelům. Letecká vojenská základna, jejímž hlavním úkolem bylo střežit vzdušný prostor nad celou zemí Chernarusi, se nachází na severo-západě země. Během Studené války byla jediným plně funkčním pilířem obrany před americkými špionážními letouny Lockheed SR-71, spíše známými jako “Blackbird”. Tyto letouny byly schopny dosahovat vysokých výšek, a to až 25 km nad mořem a překonat rychlost Mach 3. Letadla byla proslulá především technologií stealth, díky které byla radarem téměř nezachytitelá. Proto musel tehdejší Sovětský svaz přijít s novým bojovým stíhačem MiG-25. Letoun byl sestrojen přímo pro rychlé dosažení potřebné výšky a bleskovému zásahu proti špionážním strojům a taktickým bombardérům. Letiště bylo pro Chernaruskou armádu velice důležité, a tomu odpovídala i jeho ochrana. Celý prostor letiště byl přísně střežený. O ochranu komplexu se starala celá řada pozorovacích stanovišť, bunkrů, strážných věží nebo ucelená betonová zeď, obíhající celý prostor kolem dokola.
Letiště u Baloty – (South West Airfield: SWAF)
Základna nese vojenské pojmenování SWAF (South West Air Field – jihozápadní letiště) a leží západně od města Chernogorsk. Jde o jedno ze 3 letišť na území Chernarusi. Nachází se zde pouze jedna ranvej. Celý objekt sloužil spíše k vybavení či přijetí zvláštních letů, mezi než patřily především ty politické. Důvodem je jeho příhodná poloha, hned vedle hlavního města. Rovněž plnilo také funkci civilního letiště, to když bylo uzavřeno NWAF. Sídlilo zde dokonce velitelství řízení letového provozu pro oblast Černomoří. Na závěr zde najdeme i několik vojenských objektů, které zabezpečovaly bezproblémový provoz při návštěvách významných politických činitelů.
Armádní věznice
Vojenská základna Zelenogorsk
Celý zdejší komplex leží jihozápadně od Zelené hory. Vojenská základna sloužila vzhledem ke své velikosti jako vězení se zvýšenou ostrahou. Dalším úkolem bylo uskladnění vojenského materiálu a ubytování několika vojenských čet, především pak speciálních jednotek.
Toto vězení však nemělo za úkol zadržovat civilní, nýbrž vojenské vězně. Vzhledem k politickému systému Chernarusi se do Zelenogorsku na několik let mohli podívat i političtí vězni, odpůrci režimu, a to skuteční nebo domnělí. Zelenogorská věznice sice nedosahuje věhlasu chernaruského Alcatrazu, nicméně ani tak byste tam nechtěli strávit větší či menší část svého života.
Vojenská základna Bashnya
Jedna z nejmenších základen v Chernarusi leží na kopci v lesích poblíž NWAF a nejspíš byla také součástí tohoto obrovského objektu. Nachází se zde jediná budova, a to věznice. Jejím účelem bylo přechodné umístění vězňů, než byli převezeni do vojenských komplexů typu Alcatraz.
Operační základny
Vojenská základna Pavlovo
Tato základna byla jedním z opěrných bodů na západní hranici Chernarusi. Měla spolu se základnou u kamensku, Zelenogorsku a Zelenou horou za úkol ochranu strategicky významných center na jihu země. Týká se to především Chernogorsku a Elektrozavodsku. Základna je velice dobře skryta v lesích, a proto dobře poslouží i k ochraně potravin, zásob, munice nebo případně civilního obyvatelstva. Obývaly ji především pěší jednotky, kteřé nalezly útočiště v četných kasárnách. V případě, že by tato základna padla, měla by alianční vojska volnou cestu k největším Chernaruským městům, a proto byl na její obranyschopnost kladen celkem velký důraz.
Vojenská základna Veresnik
Pro změnu tu máme opět rize vojenský objekt. Účel základny vychází z její polohy. Slouží totiž jako jeden z ochranných parametrů NWAF. Tento komplex poskytoval útočiště několika desítkám vojákům chernaruské armády. Nachází se zde kasárny, obytné prostory i skladiště. Je velice pravděpodobné, že během šíření infekce padla tato zóna mezi posledními. Její ochranné prvky nejsou tolik poškozeny, neboť vojáci prostor zřejmě sami vyklidili. Během aktivního využívání patřila základna k těm významnějším.
Vojenská základna u Kamensku
Severní, těžařské kouty Chernarusi musely mít adekvátní ochranu. K ochraně velkých měst severu, jako je Severograd nebo Novodmitrovsk, armáda vytyčila vojenskou zónu poblíž městečka Kamensk. Tato rozlohou větší základna obsahuje ve svém areálu asi vše co byste od ochranného prvku tohoto významu mohli čekat. Pochopitelně obytné prostory, sklady atd. V průběhu nákazy byl celý komplex těžce poškozen o čemž svědčí mnohé zbytky budov a hromady tlejících těl v masových hrobech.
Evakuační tábory
Stanové městečko u Myshkina
Pokud seberete dostatek odvahy k výpravě na západní hranici Chernarusi, jako na dlani se Vám za kopci mestečka Myshkino zjeví stanová základna. Jedná se o provizorní, narychlo zbudovaný tábor s nízkým stupněm opevnění, který posloužil jako centrum evakuace Dnešní vojenské stany zející prázdnotou, vraky armádních vozidel, zanechaná technika a všudypřítomné ticho naznačují, že základna musela být opuštěna narychlo a bez příprav.
Vojenský tábor ve Starém Soboru
Podobně jako stanové město u Myshkina, i vojenský tábor ve Starém Soboru byl stejně tak rychle vybudován, jako opuštěn. V reakci na průběh nákazy měl Soborský tábor nejdříve posloužit taktéž jako uprchlické centrum, nicméně situace nabrala rychlého spádu a rozhodla o tom, že posléze tato vojenská základna představovala jakousi nárazníkovou zónu pro hlavní uzel letecké dopravy v Chernarusi – NWAF.
Ostatní vojenské zóny
Vojenský konvoj severně od Krasnoe
Ve svém smyslu toto není vojenská zóna, nýbrž vraky vojenských vozidel, která měla plnit jeden z nejtajnějších úkolů těsně před apokalypsou. Hlavní úkol nebyl očividně splněn, konvoji se nepodařilo překročit hranici Chernarusi. Jaký byl účel této jednotky je záhadou, nicméně existuje několik teorií. Vozidla jsou těžce poškozená, což způsobil jak čas, tak střet s nepřítelem. Ten mohl mít více podob. Spekuluje se o útoku infikovaných, ovšem muselo jít o velké množství, protože se zdá podivné, že by se plně vyzbrojená elitní jednotka nechala zmasakrovat několika zvláštně se chovajícími civilisty bez výzbroje. Pravděpodobněji se jeví organizovaný vojenský útok. Mohlo jít o přepadení jednotkami NATO, které se snažily izolovat Chernarus poté, co se zde začalo dít něco podivného.
Vojenská základna Zelená hora
Ze všech vojenských táborů je tento možná nejzajímavější, a to proto, že je nejzáhadnější. V knižních pramenech Chernarusi o ní totiž nedohledáte ani řádek. Zelená hora je tajemným místem, které děsí obyvatele okolí. Dominantou hory je vysílač, který pravděpodobně sloužil mimo jiné k vojenským účelům. K čemu přesně však v těchto koutech Chernarusi docházelo, je velkou záhadou, kterou bohužel asi nikdy nerozluštíme. Více informací o tomto komplexu se můžete dočíst v tomto článku.
